Vzdělávání dětí v MŠ

Obsah se upravuje

Zaměření školy

Mateřskou školu chápeme jako přirozený most pro přechod od nezávazného zlatého věku dětství k systematickému vzdělávání. K tomu, aby přechod po tomto mostě byl plynulý, potřebuje dítě určitou vybavenost, naučit se dovednosti. Vedeme tedy dítě k tomu, aby si od útlého věku osvojovalo základy klíčových dovedností a získalo tak předpoklady pro celoživotní vzdělávání. Přispíváme k tomu tím, že se snažíme dávat příležitost hrát si, samostatně a tvořivě jednat, respektovat pravidla, naslouchat druhým a řešit úkoly. Rozvíjíme dispozice každého dítěte, přestože je každý jedinec jinak vybaven, každé dítě si půjde svou cestou. Rozvíjíme a podněcujeme schopnosti, které jsou neopakovatelné a aktuální v celém období předškolního věku.

Hra je náplní celého dne pobytu dítěte v MŠ a vede k plnění cíle předškolního vzdělávání, který nám vymezuje zákon č. 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon) § 33:
Předškolní vzdělávání podporuje rozvoj osobnosti dítěte předškolního věku, podílí se na jeho zdravém citovém, rozumovém a tělesném rozvoji a na osvojení základních pravidel chování, základních životních hodnot a mezilidských vztahů. Předškolní vzdělávání vytváří základní předpoklady pro pokračování ve vzdělávání. Předškolní vzdělávání napomáhá vyrovnávat nerovnoměrnosti vývoje dětí před vstupem do základního vzdělávání a poskytuje speciálně pedagogickou péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami..

Mateřská škola Bučovice je státní mateřskou školou, která pracuje dle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání (RVP PV), který vymezuje hlavní požadavky, podmínky a pravidla pro institucionální vzdělávání dětí předškolního věku. RVP PV představoval zásadní východisko pro tvorbu vzdělávacího programu naší školy pod názvem Školní vzdělávací program pro předškolní vzdělávání – Když si hraji, nezlobím (ŠVP PV – Když si hraji, nezlobím).

Principy ŠVP PV – Když si hraji, nezlobím

  • akceptuje přirozená vývojová specifika dětí předškolního věku a důsledně je promítá do obsahu, forem a metod jejich vzdělávání
  • umožňuje rozvíjet a vzdělávat každé jednotlivé dítě v rozsahu jeho individuálních možností a potřeb
  • umožňuje vytváření základů klíčových kompetencí
  • definuje kvalitu předškolního vzdělávání z hlediska cílů vzdělávání, podmínek i výsledků, které má přinášet
  • stanovuje různé formy a metody vzdělávání přizpůsobené místním podmínkám, možnostem a potřebám
  • vychází z vnější i vnitřní evaluace vzdělávací práce
  • vzdělávací práci průběžně plánujeme, čili vytváříme Třídní vzdělávací programy na základě ŠVP PV – Když si hraji, nezlobím

Mateřská škola Bučovice organizuje vzdělávací práci pro děti zpravidla od 3 do 6 let, nejdříve však pro děti od 2 let věku dítěte. Předškolní vzdělávání je povinné pro děti rok před zahájením povinné školní docházky, čili od počátku školního roku, který následuje po dni, kdy dítě dosáhne pátého roku věku, do zahájení povinné školní docházky. Přednostní přijímání dětí se řídí školským zákonem č.561/2004 Sb. Děti se speciálními vzdělávacími potřebami jsou zařazovány do běžných tříd nebo do speciální třídy. Naše speciální třída je zaměřena na logopedii. Běžné třídy jsou heterogenní nebo částečně heterogenní. Jedna třída je zřízena pro děti od dvou do tří let.

Cíle vzdělávacího programu

Cílem předškolního vzdělávání je od útlého věku osvojovat základy klíčových kompetencí a získávat tak předpoklady pro další vzdělávání.

Pedagogové sledují při své práci stanovené obecné rámcové cíle, které vyjadřují základní orientaci předškolního vzdělávání:

  • rozvíjení dítěte, jeho učení a poznání
  • osvojení základů hodnot, na nichž je založena naše společnost
  • získání osobní samostatnosti a schopnosti projevovat se jako samostatná osobnost působící na své okolí

Rámcové cíle pedagog naplňuje každodenní prací, a to ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne vyskytnou, vyváženým poměrem spontánních a řízených aktivit.

Obsahem vzdělávání je stanovení dílčích cílů v oblastní úrovni, dílčí cíle vyjadřují konkrétní záměry v dané vzdělávací oblasti. Ty vedou k dílčím výstupům, tedy k poznatkům, dovednostem, vytváří postoje a hodnoty, které dílčím cílům odpovídají, a to v 5 oblastech.

  • Dítě a jeho tělo ( oblast biologická)
  • Dítě a jeho psychika ( oblast psychologická)
  • Dítě a ten druhý ( oblast interpersonální )
  • Dítě a společnost ( oblast sociálně kulturní)
  • Dítě a svět ( oblast enviromentální)

Plněním dílčích cílů a získávání dílčích výstupů vedou k dosažení klíčových kompetencí:

  • kompetence k učení
    • dítě pozoruje, zkoumá, objevuje, všímá si souvislostí, experimentuje, užívá jednoduché pojmy, znaky a symboly
    • umí využít získané poznatky v praktických situacích a v dalším učení
    • získává elementární poznatky o světě lidí, kultury, přírody a techniky, orientuje se v prostředí, ve kterém žije, v jeho řádu a dění
    • klade otázky, hledá odpovědi, je aktivní, chce porozumět všemu, co ho obklopuje, co se kolem něho děje, raduje se ze svých výsledků
    • učí se spontánně i vědomě, soustředí se na činnosti, zadanou práci dokončí, dovede postupovat podle pokynů a získávat výsledky
    • odhaduje své síly, hodnotí své pokroky, ocení výkony druhých
    • dostává uznání a ocenění, následně má radost z učení
  • kompetence k řešení problémů
    • všímá si dění i problémů kolem sebe, má aktivní zájem
    • samostatně řeší problémy, které zná, náročné řeší s pomocí dospělého
    • řeší problémy různými možnostmi a variantami, využívá dosavadní zkušenosti, fantazii a představivost
    • myšlenkové a praktické problémy řeší pomocí logických, matematických i empiristických postupů, pochopí řešení a využívá je v dalších situacích
    • upřesňuje si početní představy, užívá číselné i matematické pojmy, vnímá matematické souvislosti
    • volí funkční řešení
    • nevyhýbá se problémům, řeší je, uvědomuje si, že aktivitou může ovlivnit různé situace
    • nebojí se chybovat, protože pedagog oceňuje nejen úspěch, ale i snahu
  • kompetence komunikativní
    • ovládá řeč, hovoří ve vhodně formulovaných větách, samostatně vyjadřuje své myšlenky, sdělení, otázky i odpovědi, rozumí slyšenému, slovně reaguje a vede smysluplný dialog
    • dokáže se vyjadřovat a sdělovat své prožitky, pocity a nálady řečovými, výtvarnými, hudebními, dramatickými a jinými prostředky
    • domlouvá se gesty a slovy, rozumí významu některých symbolů
    • bez zábran a ostychu komunikuje v běžných situacích s dětmi i dospělými, chápe, že být komunikativní, vstřícné, iniciativní a aktivní je výhoda
    • ovládá dovednosti předcházející čtení a psaní
    • průběžně rozšiřuje svou slovní zásobu a aktivně ji využívá
    • využívá informativní a komunikativní prostředky v běžném životě (knížky, encyklopedie, audiovizuální techniku, telefon…)
    • uvědomuje si, že lidé se dorozumívají i jinými jazyky, ví, že je možné se je naučit, má vytvořeny elementární předpoklady k učení cizích jazyků
  • kompetence sociální a personální
    • samostatně se rozhoduje o svých činnostech, umí si vytvořit svůj názor a vyjádřit jej
    • ví, že za své jednání odpovídá a nese důsledky
    • dětským způsobem projevuje citlivost, ohleduplnost k druhým, pomoc slabším, rozpozná nevhodné chování, vnímá nespravedlnost, ubližování, agresivitu a lhostejnost
    • ve skupině se dokáže prosadit i podřídit, při společných činnostech se domlouvá, spolupracuje, uplatňuje své základní společenské návyky a pravidla, je schopné respektovat druhé, vyjednávat, přijímat a uzavírat kompromisy
    • napodobuje modely prosocionálního chování a mezilidských vztahů, které se odehrávají v jeho okolí
    • spolupodílí se na společných rozhodnutích, přijímá dané povinnosti, dodržuje dohodnutá pravidla, akceptuje je
    • obezřetně se chová při styku s neznámými lidmi nebo neznámých situacích, odmítá nevhodné chování i komunikaci, umí odmítnout nepříjemnou komunikaci
    • chápe, že lidé jsou různí, umí být tolerantní k odlišnostem
    • chápe, že nespravedlnost, ubližování, ponižování, lhostejnost, agresivita a násilí se nevyplácí, že vzniklé konflikty je lépe řešit dohodou, dokáže se bránit projevům násilí, ubližování a ponižování jiného dítěte
  • kompetence činností a občanské
    • svoje činnosti a hry plánuje, organizuje, řídí a vyhodnocuje
    • rozpozná a využívá svoje silné stránky, pozná i svoje slabé stránky
    • rizika svých nápadů odhaduje, jde za svým záměrem, dokáže měnit cesty a přizpůsobovat se daným okolnostem
    • ve hře, práci i učení má smysl pro povinnost, přistupuje k nim zodpovědně, váží si práce a úsilí druhých
    • je otevřené k aktuálnímu dění, zajímá se o druhé i o dění kolem sebe
    • chápe, že zájem o dění kolem něho, činorodost, pracovitost a podnikavost jsou přínosem a že lhostejnost, nevšímavost, pohodlnost a nízká aktivita mají své nepříznivé důsledky
    • má základní dětskou představu o tom co je v souladu se základními lidskými hodnotami a normami a co je s nimi v rozporu, uvědomuje si to a snaží se podle toho chovat
    • spoluvytváří pravidla soužití mezi vrstevníky, rozumí jim a ví proč je dodržovat
    • uvědomuje si svá práva i práva druhých, respektuje je, chápe, že všichni lidé mají stejnou hodnotu
    • uvědomuje si, že svým chováním může ovlivnit prostředí, ve kterém žije
    • dbá na osobní zdraví a bezpečí, i druhých, chová se odpovědně s ohledem na zdravé a bezpečné přírodní i společenské prostředí

Úroveň dosažení kompetencí u jednotlivých dětí je individuální. Uvedené kompetence jsou formulovány tak, aby učitelům ukazovaly cestu kam směřovat, oč usilovat, aby dosažení určité úrovně přispělo k výbavě dítěte pro celoživotní vzdělávání.

Vzdělávací práce na naší MŠ vychází z hlavního tématu:
Kdo si hraje, radost má, všechno kolem poznává.

Na hlavní téma navazují integrované bloky, podtémata, nastiňující oblasti poznávání:

  • Žijeme pospolu
  • Rodina
  • Věci a předměty kolem nás
  • Proměny přírody
  • Jedem světem sem a tam

V integrovaném bloku je stanovena charakteristika – obsah podtématu, zaměření, klíčové kompetence, očekávané výstupy a doporučená vzdělávací nabídka.

Úkoly vzdělávací práce

  • doplňujeme rodinnou výchovu
  • vytváříme prostředí s dostatkem mnohostranných a přiměřených podnětů k aktivnímu rozvoji a učení
  • obohacujeme denní program dítěte
  • poskytujeme dětem odbornou péči
  • usnadňujeme další životní i vzdělávací cesty
  • rozvíjíme osobnost dítěte
  • podporujeme tělesný rozvoj a zdraví
  • poskytujeme osobní spokojenost a pohodu
  • pomáháme dítěti chápat okolní svět
  • motivujeme k dalšímu poznávání a učení
  • učíme žít dítě ve společnosti, přibližujeme mu pravidla
  • vytváříme předpoklady pro pokračování ve vzdělávání
  • podporujeme individuální rozvojové možnosti dětí
  • diagnostikujeme a následně poskytujeme péči dětem se speciálními vzdělávacími potřebami

Metody a formy práce

  • předškolní vzdělávání je nutno maximálně přizpůsobovat vývojovým fyziologickým, kognitivním, sociálním a emotivním potřebám dětí této věkové skupiny
  • nabízet vhodné vzdělávací prostředí, vstřícné, podnětné, zajímavé a obsahově bohaté
  • zaměstnávat a bavit děti přirozeným dětským způsobem, aby se cítily jistě, bezpečně, radostně a spokojeně
  • respektovat individuálně různé potřeby a možnosti dětí i potřeby specifické
  • působení pedagoga je třeba pedagogicky analyzovat, což zajistí optimální dosahování vzdělávacích a rozvojových pokroků
  • v jedné třídě společně vzdělávat děti bez ohledu na jejich rozdílné schopnosti a učební předpoklady
  • upřednostňovat metody prožitkového a kooperativního učení hrou a činnostmi dětí, neboť:
    • jsou založeny na přímých zážitcích dítěte
    • podporují dětskou zvídavost a potřebu objevovat
    • podněcují radost dítěte z učení, zájem poznat nové
    • je třeba využívat a dávat prostor přirozenému toku dětských myšlenek a spontánních nápadů
  • uplatňovat situační učení – vytvářet a využívat situace, které poskytují dětem srozumitelné praktické ukázky životních souvislostí
  • nabízet spontánní sociální učení – princip přirozené nápodoby správného vzoru chování a postojů
  • vzdělávání uskutečňovat ve všech činnostech a situacích, které se v průběhu dne vyskytnou, vyváženým a vzájemně provázaným poměrem spontánních a řízených aktivit
  • vzdělávací činnosti s dětmi vést formou kolektivních, skupinových i individuálních didakticky zacílených činností s přímou nebo nepřímou motivací pedagoga
  • pedagog bude nabízet dětem vzdělávací nabídku a je na individuální volbě dítěte jeho aktivní účast
  • uplatňovat integrovaný přístup – nabízet obsah v přirozených souvislostech, vazbách a vztazích
  • při tvorbě vzdělávací nabídky využívat metodiky zaměřené na předškolní vzdělávání

Tvorba Třídního vzdělávacího programu

Třídní vzdělávací programy se zpracovávají v každé třídě, vychází z pedagogické individuální analýzy a z ŠVP PV – Když si hraji, nezlobím. TVP se zpracovává zpravidla formou týdenních plánů, které vychází z klíčových kompetencí. Jsou to soubory činnostně zaměřených a prakticky využitelných výstupů, které se propojují a doplňují. Integrované bloky, podtémata nám pomáhají uspořádat vzdělávací obsah, mají podobu tematického celku. Je tak zachována individualita jednotlivých tříd i mateřských škol. Učitelky při tvorbě TVP uplatňují své pedagogické zkušenosti, poznatky ze samostudia pedagogické literatury a odborných časopisů, poznatky ze seminářů a odborný růst. Učitelky využívají svou nápaditost, flexibilitu, aktivní přístup k práci a samostatnost.

Týdenní plány jsou flexibilní tzn. co naplánuji, není dogma, ale je zde možnost doplňování, přiřazení činností, přeřazení činnosti na další týden apod., aby nebyly potlačovány zájmy dětí.

Na základě třídní evaluační činnosti se plánuje další vzdělávací práce. Učitelky v jednotlivých třídách pracují společně, radí se, vytváří týmovou práci.

Vzdělávání dětí se speciálními vzdělávacími potřebami

  • vytváříme podmínky pro rozvíjení dětí dle individuálních potřeb a možnostem dětí pomocí podpůrných opatření
  • rámcové cíle a záměry předškolního vzdělávání jsou pro vzdělávání všech dětí společné
  • úprava cílů a záměrů je přizpůsobeno tak, aby vyhovovaly možnostem a potřebám dětí se speciálními vzdělávacími potřebami – vytváříme tak optimální podmínky k rozvoji osobnosti každého dítěte
  • plánování a realizace vzdělávání dětí s přiznanými podpůrnými opatřeními se v potřebách a možnostech liší, jsou individuální
  • pracujeme s různými stupni podpůrných opatřeních
  • účelem vzdělávání těchto dětí je plné zapojení a maximální využití vzdělávacího potenciálu každého dítěte s ohledem na jeho možnosti a schopnosti
  • podmínkou úspěšného vzdělávání je volba vhodných metod a prostředků v souladu s podpůrnými opatřeními, vysoce profesionální postoj učitelů i ostatních pracovníků, navázání úzké spolupráce s rodiči, citlivě s nimi komunikovat

Opatření prvního stupně

Závazný rámec pro obsahové a organizační zabezpečení předškolního vzdělávání vymezuje RVP PV. Podpůrná opatření stanovuje mateřská škola bez doporučení školského poradenského zařízení. Vzdělávání probíhá na základě plánu pedagogické podpory (PLPP), který je vypracován na konkrétní dítě. Podkladem pro zpracování PLPP je ŠVP PV – Když si hraji, nezlobím. Vyhodnocení PLPP obsahuje popis problémů při vzdělávání, které byly v rámci PLPP podporovány, hodnocení účinnosti podpory a změny ve vzdělávání včetně návrhu pro další rozvoj dítěte. Pokud k naplnění vzdělávacích potřeb nepostačují podpůrná opatření v rámci PLPP v časovém rozmezí 3 měsíců, ředitel školy doporučí dítěti využití poradenské pomoci školského poradenského zařízení za účelem posouzení jeho speciálně vzdělávacích potřeb. Do doby zahájení poskytování podpůrných opatření druhého až pátého stupně na základě doporučení ŠPZ poskytujeme dítěti podpůrná opatření prvního stupně na základě PLPP.

Opatření druhého až pátého stupně

Stupeň podpory pro dítě s přiznaným podpůrným opatřením stanovuje školské poradenské zařízení (ŠPZ). Na základě doporučení a zprávy ŠPZ učitel vypracovává individuální vzdělávací plán (IVP) pro konkrétní dítě. Závazný rámec pro obsahové a organizační zabezpečení předškolního vzdělávání vymezuje RVP PV. IVP vychází ze školního vzdělávacího programu a obsahuje údaje o skladbě druhů a stupňů podpůrných opatření, identifikační údaje dítěte, údaje o pedagogických pracovnících podílejícím se na vzdělávaní dítěte, jméno pedagogického pracovníka školského poradenského zařízení, se kterým škola spolupracuje, informace o úpravách obsahu a vzdělávání dítěte, časové a obsahové rozvržení vzdělávání, úpravy metod a forem výuky a hodnocení dítěte, případné úpravy výstupů ve vzdělávání dítěte. Je zpracován bez zbytečného odkladu, nejpozději však 1 měsíc ode dne, kdy škola obdržela doporučení a žádost zákonného zástupce dítěte. V průběhu školního roku je podle potřeby doplňován. Podmínkou poskytování podpůrného opatření je vždy předchozí písemný informovaný souhlas zákonného zástupce dítěte. Učitel spolupracuje s dalšími odborníky, využívá služeb školských poradenských zařízení (zprávy ŠPZ, konzultace s odborníky, návštěva konzultanta ŠPZ ve třídě). Vyhodnocení IVP obsahuje popis problémů při vzdělávání, které byly v rámci IVP podporovány, hodnocení účinnosti podpory a změny ve vzdělávání včetně návrhu pro další rozvoj dítěte. Naplňování IVP vyhodnocuje ŠPZ ve spolupráci se školou nejméně jednou ročně. Ředitel školy zajišťuje zpracování a provádění IVP, finanční zabezpečení vzdělávání dětí s podpůrným opatřením, zajišťuje nákup kompenzačních pomůcek, v případě doporučení, sjednává asistenta pedagoga. Zřízení asistenta pedagoga je podmíněno doporučením ŠPZ, následně ředitel školy žádá krajský úřad. Zánik podpůrného opatření nastává po projednání se zákonným zástupcem dítěte, pokud z doporučení školského poradenského zařízení vyplývá, že podpůrné opatření již není nezbytné.

Vzdělávání dětí nadaných

Identifikace nadaných dětí je poměrně složitá a nabízí se dvě podstatná rizika:

  • dítě v určitém období svého vývoje vykazuje některé znaky nadaných, je jako nadané identifikováno, ale ve skutečnosti se o nadání nejedná
  • dítě se nepodaří včas nebo vůbec zachytit, podporovat a rozvíjet skutečně nadané dítě

Pro identifikaci využíváme následné metody:

  • Metoda pozorování ze stran rodičů a pedagogů. Neobvyklé projevy, které signalizují možnost vývoje směrem k nadání, nebo mimořádnému nadání musí vyhodnotit zkušený učitel, využít srovnávání výsledků vzdělávání u stejně starých dětí a vyhodnotit, zda je to projev mimořádného nadání, nebo zda je to běžný projev dítěte daného věku, kterému se dostává dostatečné stimulace ze strany rodiny a okolí. Je tedy nutná spolupráce učitele a rodiny, rodiče mají výhodu v tom, že dítě znají od narození, a i když jsou zaujati v jeho prospěch, bývají poměrně dobrými pozorovateli schopnými ve většině případů projevy nadání odhalit.
  • Pomocníkem pro identifikaci jsou různé identifikace, odborné studie nadaných dětí, tzn., že učitelé využijí sebevzdělávání, odborné semináře. Tyto obecné charakteristiky nadaných dětí můžeme porovnávat s projevy konkrétního dítěte a vyhodnotit množství a intenzitu příznačných projevů.
  • Portfolio dítěte je nástroj rozvoje dětí a určitá forma hodnocení. Portfolio se hodí jako jeden z možných nástrojů identifikace nadaných, zde je možné dokladovat vývoj dítěte a jeho specifické projevy v oblasti jeho nadání.
  • Testová metoda patří do rukou vyškolených odborníků z řad psychologů nebo pracovníků školských poradenských zařízení.

O podpoře vzdělávání nadaných dětí hovoří zákon 561/2004 Sb., školský zákon v §17-19. Zákon ukládá vytvářet předpoklady pro rozvoj nadání dětí. Jedním z významných nástrojů podpory mimořádného žáka je individuální vzdělávací plán (IVP). Individuální vzdělávací plán je vytvářen školou na základě ŠVP PV – Když si hraji, nezlobím, závěrů psychologického vyšetření dítěte a vyjádření zákonných zástupců dítěte. Vzdělávání dítěte podle IVP lze pouze na základě písemného informovaného souhlasu zákonného zástupce dítěte. IVP nadaného dítěte obsahuje:

  • závěry psychologického a speciálně pedagogického vyšetření a pedagogické diagnostiky, které blíže specifikuje oblast, typ a rozsah nadání, to, jaké mimořádné vzdělávací potřeby má vytvářený plán zajistit a rozvíjet
  • závěry doporučení školského poradenského zařízení
  • údaje o způsobu poskytování individuální péče (pedagogické, speciálně pedagogické nebo psychologické)
  • charakteristika obsahu a rozsahu poskytované péče, úpravy vzdělávacího plánu
  • doporučené učební pomůcky a materiály, jejich seznam
  • jméno pracovníka poradenského zařízení, se kterým bude škola spolupracovat
  • jméno pedagoga školy, který bude sledovat vývoj mimořádně nadaného dítěte, komunikovat s ŠPZ
  • jména pedagogů, kteří budou s nadaným dítětem pracovat
  • předpokládaná potřena navýšení finančních prostředků, které budou finančně zajišťovat navržená opatření

Za zpracování a provádění IVP je zodpovědný ředitel školy, IVP je zpracován bez zbytečného odkladu, nejpozději do 1 měsíce ode dne, kdy škola obdržela doporučení. IVP vytváří určený učitel ve spolupráci se školským poradenským zařízením a rodiči dítěte. Vše je potvrzeno podpisy. IVP lze v průběhu školního roku doplňovat a upravovat. IVP pro nadané dítě se vyhodnocuje. Denní evaluace probíhá do záznamových listů a 2x ročně třídní učitelé zpracují písemné zhodnocení dítěte ve spolupráci s ŠPZ. Toto hodnocení se poskytuje zákonnému zástupci dítěte. Forma vzdělávání nadaného dítěte je integrace do běžné třídy a individuální vzdělávání v oblasti jeho nadání ve škole.

Vzdělávání dětí od dvou do tří let

Cílem předškolní vzdělávání dětí od dvou do tří let je motivace, rozvíjení a jeho podpora, čímž dítěti usnadňujeme jeho socializaci v dalším životě a vytváříme optimální předpoklady pro další vzdělávací cestu.

Zajištění průběhu:

  • respektujeme, že dominantou ve výchově je stále rodinná výchova
  • důležitou pomocí je spolupráce rodiny a školy, zvláště v průběhu adaptace
  • institucionální předškolní vzdělávání je doplněním rodinné výchovy a proto zajišťujeme podnětné prostředí k rozvoji a aktivnímu učení.
  • zajišťujeme optimální nabídku různorodých a přiměřených podnětů
  • vzdělávání dětí probíhá dle ŠVP PV – Když si hraji, nezlobím s ohledem na specifika dvouletých dětí související s možnou dosahovanou úrovní
  • pro děti od dvou do tří let je zřízena samostatná třída
  • mají zajištěny své podmínky vzdělávání (viz. kapitola III)
  • akceptujeme rozdíly v jednotlivých oblastech vývoje dětí tohoto věku
  • silnější potřebu vazby na dospělou osobu zajišťujeme posílením personálního obsazení třídy – dvě učitelky na plný úvazek + chůva na plný úvazek
  • učení probíhá pomocí hry, nápodoby, situačním učením a vlastním prožitkem
  • učení se zaměřuje především na trénování návyků a praktických dovedností, je jim ponechán co největší prostor pro volné hry a pohybové aktivity
  • zajišťujeme pravidelné rituály, při opakování činností akceptujeme schopnost udržení pozornosti na krátkou dobu

Ve třídě, kde dochází děti od dvou do tří let je náplní dne především hra. Učitelky a chůva zajišťují dozor, stávají se zástupcem rodiče, jistotou a oporu dítěte. V případě potřeby zapojují děti do her, budují vztahy s vrstevníky, učí žít dítě v kolektivu třídy. Učitelky během her dětem také nabízí cílené činnosti a hry (výtvarné, pracovní, komunikativní, poznávací, literární, jazykové, tělesné atd. dle doporučené nabídky činností ŠVP PV – Když si hraji, nezlobím). Kolektivní činnosti jsou organizovány jen na velmi krátkou dobu (zpravidla 5 - 10 min. denně). V průběhu stravování - svačiny, obědy, učitelky děti vychovávají ke správnému stolování (sezení při jídle, správný úchop lžíce, ochutnávání neznámého, neodmítání ovoce, zeleniny, masa, apod.), sebeobsluze při stolování (přichystání svačiny, odnos použitého nádobí apod.)a hygienickým návykům (čistota rukou při stolování, apod.). Prostor pro učení samostatnosti v oblékání je dán v případě použiti WC, před a po pobytu venku, před a po odpoledním spánku dětí. Učitelky dbají během celého dne na úpravu zevnějšku dítěte. Děti mají dostatek času na hry a různé činnosti. Pobyt venku je každodenní, v prvních měsících pobytu dětí v MŠ je zkrácen v souvislosti s individuální potřebou odpočinku a spánku. Vývojové období dítěte mezi 2-3 rokem je významné období v životě dítěte, proto podporujeme správné vytváření osobnosti dítěte, podporujeme intenzivní rozvoj řeči, rozvíjíme motorické pohyby, zdokonalujeme u dětí pohybové aktivity. Nabízíme dětem poznávání, objevování, manipulaci a experimentaci s předměty.